V Rumunsku žije odhadem kolem 1 až 1,5 milionu toulavých psů, což je nejvíce v celé Evropě. Tito psi často přežívají v extrémně těžkých podmínkách – bez přístupu k potravě, vodě, veterinární péči a bez jakékoli ochrany před krutým zacházením. Veřejné útulky bývají přeplněné, špatně financované a mnohdy fungují spíše jako místa utrpení než záchrany .

Přestože v roce 2013 vstoupil v platnost zákon, který nařizuje majitelům psů povinnou kastraci, čipování a registraci, v praxi se tato opatření často nedodržují. Mnoho psů je stále ponecháno napospas osudu, což vede k nekontrolovanému množení a dalšímu nárůstu populace toulavých zvířat.

Místní útulky a záchranáři se snaží situaci zlepšit, ale často čelí nedostatku financí, personálu a podpory ze strany úřadů. 

Bez pomoci zvenčí je pro ně téměř nemožné zajistit potřebnou péči a zlepšit životní podmínky těchto zvířat. Místní obyvatelé v Rumunsku vidí psy často jako užitkové zvíře, ke kterému nemají žádný hlubší vztah a péči o tyto pejsky vůbec neřeší. Není výjimkou, že majitelé své psy často bijí či je nechávají dlouhá léta uvázány na řetězu u plotu bez jakékoliv možnosti pohybu. 

„Psí koncentráky“

V Rumunsku existuje hluboce znepokojivý problém týkající se státních útulků pro psy, které jsou často označovány jako „psí koncentráky“. V nich končí volně odchycení psi. Navzdory zákonům, které by měly zajišťovat humánní zacházení, realita v mnoha těchto zařízeních je alarmující.

Pro stát jsou státní útulky nástrojem, jak se snaží „tvářit“, že řeší problém toulavých psů. Řešení tedy vidí v tom, že do malých kotců, často na holou, studenou podlahu, ubytují velké množství psů, jejichž osudy dále neřeší. Psi jsou zde často ponecháni bez pravidelného krmení a vody, zároveň jejich zdravotní potíže též nikdo neřeší. V zimě se zde nebere vůbec ohled na náročné klimatické podmínky a pejsci jsou i tak stále ponecháváni ve studených kotcích bez možností se někde zahřát. 

Státní útulky jsou často přeplněné a nedostatečně financované. Psi jsou zde drženi v nevyhovujících podmínkách, bez dostatečné stravy, vody a veterinární péče. Hygienické standardy jsou často ignorovány, což vede k šíření nemocí a vysoké úmrtnosti mezi zvířaty. Mnozí psi umírají na podvýživu, nemoci nebo jsou oběťmi násilí ze strany personálu.

Podle zákona z roku 2013 mohou být psi v těchto útulcích utraceni po 14 dnech, pokud nejsou adoptováni. Tato praxe byla zavedena po tragickém incidentu, kdy dítě zemřelo po útoku toulavých psů. Nejdříve se začne těmi starými a nemocnými, nicméně v některých případech se pozabíjí celý útulek, aby bylo opět „volno“ pro nově příchozí. Často přistupuje k rychlé eutanazii, v některých případech i nehumánními metodami. 

Mnoho útulků funguje bez adekvátního dohledu a kontroly. Existují zprávy o korupci, kde jsou prostředky určené na péči o psy zneužívány, a psi jsou ponecháni bez základní péče. Některé útulky dokonce profitují z počtu utracených psů, což vytváří motivaci pro udržování špatných podmínek. 

Jedním ze zásadních důvodů, proč v Rumunsku pomáháme, jsou právě tato děsivá místa, kde jsou drženy stovky i tisíce psů najednou. 

Z těchto pekel snažíme pejsky zachránit – vytáhnout a převézt do soukromých azylů co nejvíce psích duší, kde o ně bude již dále dobře postaráno. 

Věříme, že změna je možná – a začíná u každého z nás. Děkujeme, že v tom chcete být s námi.

Více není třeba komentovat, fotografie níže mluví za vše…