ČLENOVÉ TÝMU
Za naším spolkem stojí celý tým lidí, bez kterých bychom nebyli schopni pomáhat v takovém rozsahu, v jakém díky nim můžeme. Některé z našich členů můžete potkávat na sociálních sítích, některé vidíte online o něco méně, nicméně každý z nich má v našem týmu nepostradatelnou roli.
Pojďte se s námi poznat a zjistit více o tom, kdo z našeho týmu za čím stojí a kdo jak pomáhá.
Petra Jarošová
Jak ses k pomoci ve spolku dostala? Co tě k tomu vedlo?
V roce 2017 jsem spolek založila společně s kamarádkou po té, co jsme několik let pomáhaly jako dobrovolnice rumunským azylům.
A jak jsem se dostala k pomoci rumuňáčkům jako takové?
Hodně jsem pomáhala aktivně spolkům zde v ČR a přes sociální sítě jsem se dozvěděla, jak otřesná je situace v Rumunsku, to se psal rok 2013. A poté, co odsouhlasili zákon o usmrcení psa po 14 dnech ve státním útulku, pokud se nenajde majitel, či si psa nikdo neadoptuje, se situace ještě zhoršila. Tenkrát začalo vraždění pejskům ve velkém a já se na to nemohla jen tak nečinně dívat. Ač jsem prohlásila, že do té země mě nikdo nedostane, netrvalo dlouho a už jsem frčela ve svém autě narvaném darovanou pomocí (převážně od přátel a známých) do prvního azylu. No a jelikož nabídek na pomoc přibývalo, neměla jsem to srdce pomoc odmítat a dostali jsme se tam, kde jsme dnes :).
Jak ve spolku nyní pomáháš a do čeho jsi zapojená?
Jsem předsedkyní spolku. Sháním materiální pomoc, zakládám různé sbírky, snažím se všemi prostředky získat, co nejvíce pomoci a hlavně sama jezdím s pomocí do různých azylů.
Pavla Wernerová
Jak ses k pomoci ve spolku dostala? Co tě k tomu vedlo?
Před několika lety jsem byla na skupinovém dobrovolnickém pobytu v Rumunsku v Banátu, kde jsme uklízeli přírodu a poznávali místní kulturu. Tenkrát jsme při jednom z pochodů mezi sousedícími vesnicemi potkali uprostřed lesa opuštěného pejska, který se k naší skupině sám od sebe přidal a šel s námi několik kilometrů až k našemu ubytování. Několik následujících dní, kdy jsme zůstávali na místě, se držel poblíž našeho ubytování a toužil po naší společnosti. Chtěl mazlit, drbat a bylo vidět, že by lidskou společnost ocenil.
Když jsme odjížděli, bohužel jsme nebyli schopni si ho nikdo vzít s sebou, a tak zůstal na místě. Zpětně toho pořád lituji a mrzí mě, že jsem neměla s sebou vlastní auto či alespoň nebydlela v Česku v místě, kde bych pejska mít mohla, jinak by už skončil u mě doma. A proto, že jsem na tohoto pejska nemohla zapomenout, začala jsem zkoumat, jak jinak bych mohla v Rumunsku pejskům pomáhat. A tak jsem narazila na Heart for Romanian Dogs.
Jak ve spolku nyní pomáháš a do čeho jsi zapojená?
Ve spolku mám na starosti převážně virtuální adopce, díky kterým můžeme azylům poskytnout pravidelnou finanční pomoc a možnost hradit nejenom krmivo, ale i například veterinu či zdravotní prostředky.
Zároveň částečně pomáhám se sociálními sítěmi či se sbírkou materiální pomoci.
Šárka Boháčová
Jak ses k pomoci ve spolku dostala? Co tě k tomu vedlo?
Pomáhat jsem začala zhruba v roce 2021, i když o pomoci jsem slyšela už dříve. Ale tenkrát jsem se chtěla jet osobně přesvědčit, jaká je situace a v podstatě jsem jela jako takzvané „podej kafe, podrž, pomož“.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu řídit dodávku, v té době už vůbec ne ještě s 2 tunovým vozíkem. Vše se rázem změnilo a řídit jsem začala, po nějaké době jsem si dokonce dodělala i řidičák skupiny E, abych mohla dodávku s vozíkem řídit. A žertem říkám, že Rumunsko se stalo mým druhým domovem. První cesta byla v červnu lety do útulku k Lauře v Hunedoaře. Tam vznikla i moje blonďatá láska (bílá Peggy na fotce) a už v říjnu se mnou odjela domů do ČR.
Od té doby se mezi mnou a Laurou vytvořilo velké přátelství, jezdím k ní (s Romanem) s pomocí a i dvakrát do roka zůstáváme na týdenní brigádu a pomáháme v útulku s prací. Vše ohledně pobytu si financujeme ze svého.
Jezdíme samozřejmě i do ostatních útulků, dle toho, kam je pomoc zrovna naplánována. Pomáhala jsem v útulcích i u nás v ČR, od svých 15 let jsem chodila venčit a starat se o pejsky v útulku u nás v Pardubicích.
Ve volném čase se se psy věnuji sportovní kynologii, máme složeno několikero zkoušek ze sportovní kynologie a i zkoušku canisterapeutického psa, kdy s Akimkem jsme docházeli canisterapii provozovat do domova seniorů. Psi mě provází celým mým životem a pomoc zrovna v Rumunsku je nesrovnatelně jiná, než tady v ČR. Proto právě tam a pevně věřím, že mentalita národa se bude s mladou generací měnit k lepšímu a i tam jednou pochopí, že pes je právoplatným členem rodiny.
Jak ve spolku nyní pomáháš a do čeho jsi zapojená?
Pomáhám jako dobrovolník na výpravách do Rumunska, jak jsem zmiňovala výše.
Lenka Starostová
Jak ses k pomoci ve spolku dostala? Co tě k tomu vedlo?
Na FB jsem četla příspěvek o lidech z Rumunska, jak skoro všechny svoje peníze dávají do záchrany psů a budování útulku. Tak jsem nejdříve sháněla hračky a oblečení pro jejich děti. Pak jsem nabídla pomoc při dopravě pomoci přímo do Rumunska. Vede mě láska ke zvířatům a obdiv k lidem, kteří v nelehkých podmínkách zachraňují zvířata.
Jak ve spolku nyní pomáháš a do čeho jsi zapojená?
Jsem virtuální adoptivní maminka 3 pejsků v Rumunsku. Zapojuji se do finančních sbírek a jezdím do Rumunska, když je potřeba pomoci a v zaměstnání se můžu uvolnit.
Barbora Homolová
Jak ses k pomoci ve spolku dostala? Co tě k tomu vedlo?
Už jako malé dítě jsem zachraňovala různá nalezená zvířátka. Na internetu jsem viděla spoustu videí, které mě šokovaly a chtěla jsem v životě dělat něco, co má smysl – pomoci bezbranným tvorům. Díky sociálním sítím jsem se dozvěděla o spolku a kontaktovala Péťu Jarošovou. V roce 2019 jsem absolvovala svou první cestu do Rumunska, která mi otevřela oči a utvrdila mě v tom, že to, co dělám, má význam.
Jak ve spolku nyní pomáháš a do čeho jsi zapojená?
Snažím se shánět materiální pomoc, kterou pak společně s výpravou dovezeme do Rumunska. Pomáhám na místě přímo v azylech v rámci výprav.
Irma Sedláková
Jak ses k pomoci ve spolku dostala? Co tě k tomu vedlo?
V roce 2019 jsem navštívila stánek spolku, který se účastnil Vánočních trhů v Pardubicích. Od té doby se snažím pomoci, jak to jde.
Jak ve spolku nyní pomáháš a do čeho jsi zapojená?
Snažím se shánět materiální pomoc, především pro lidi, kteří pečují o pejsky v útulcích. Samozřejmě dělám sbírky krmiva. Jezdím jako pomocná ruka do Rumunska, pomáhám v azylu u Laury v Hunedoaře v rámci týdenních výprav k ní.
Kateřina Matalová
Jak ses k pomoci ve spolku dostala? Co tě k tomu vedlo?
Nikdy jsem psa nechtěla. Ale pak se k nám při treku přes rumunskou Vladeasu připojil toulavý pes. Celý týden nás doprovázel a měl něco v sobě, co se nedalo ignorovat. Poslední den jsem si řekla, že pokud s námi dojde až dolů, vezmu si ho domů. Došel. A tak začalo naše dobrodružství.
Zdenda mi otevřel oči – o situaci psů v Rumunsku jsem do té doby nic nevěděla. To se ale rychle změnilo.
Zanedlouho jsem objevila spolek HFRD. Začala jsem jako virtuální sponzor, posílala balíčky a sháněla pomoc.
Jak ve spolku nyní pomáháš a do čeho jsi zapojená?
Od roku 2024 jezdím pravidelně přímo do útulku v Hunedoaře, kde zůstávám i týden a pomáhám s péčí o pejsky, čistím kotce atd. Pokud tam nejsem přítomna osobně, věnuji se komunikaci, tvořím obsah sociální sítě, podílím se na kampaních. Spolu s týmem kolem Laury jsme postavili web Nobody´s Souls. Snažíme se přiblížit realitu v Rumunsku a podpořit důležité věci jako kastrace. Pomoc má spoustu podob – a někdy ji odstartuje obyčejný pes v horách.
